Jak vznikly plynové komory? Nacisté vyhlazovali židovské obce, pak jim bylo líto vystřílené munice

Nacistická vojska se za dob druhé světové války nezastavila před ničím. Bez mrknutí oka odváděla miliony lidí do koncentračních táborů, kde řadě z nich hrozila téměř jistá smrt. Hůře na tom byli snad už pouze Židé, kterým vojáci Adolfa Hitlera nedali žádnou šanci. V průběhu let je masově vraždili, a někde jim stačil pouhý den či dva na to, aby zabili desítky tisíc lidí. Pak ale nacistům začalo být líto vystřílené munice, a vytvořili plynové komory.

Přidejte svůj názor 34 komentářů

Babi Jar, rokle, kde postříleli nacisté během dvou dnů 33 771 kyjevských Židů

Nacistické mobilní vraždící jednotky Einsatzgruppen následovaly německou armádu v dobývaných oblastech východní Evropy a prováděly vražedné operace od Pobaltí až k Černému moři. Terčem jejich likvidace byli především Židé, ale také další skupiny obyvatelstva, zejména Romové a komunisté. Odhaduje se, že celkem tyto jednotky za pomoci místních milicí a v koordinaci s armádou vyvraždily zhruba 1,25 milionu Židů a statisíce dalších sovětských občanů.

Babi Jar

V rokli na kyjevském předměstí postříleli nacisté společně s příslušníky ukrajinských milici během pouhých dvou dnů 29. a 30. září 1941 33.771 kyjevských Židů, což byl největší jednotlivý masakr Židů na území Sovětského svazu po napadení nacisty. Popravy pokračovaly v Babím Jaru i poté. Oběťmi byli kromě Židů hlavně sovětští vojáci, Romové, pacienti psychiatrických léčeben a Ukrajinci.

Místem hrůzné události se stala 150 metrů dlouhá, 30 metrů široká a asi 15 metrů hluboká "Babí rokle", která se nacházela nedaleko pravoslavného a židovského hřbitova. Akce se účastnily kromě jednotek Einsatzgruppen oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Lidé, kteří přišli na udané místo, byli vyzváni, aby se svlékli a odevzdali cennosti. Potom byli za neustálého bití nahnáni na okraj rokle, kde byli postříleni. Jejich bezvládná těla padala rovnou do rokle. Další byli donuceni, aby si lehli na mrtvá těla, a nacisté je stříleli do zátylku jednoho po druhém. Podle německých záznamů bylo v rokli ve dnech 29. a 30. září zastřeleno 33.771 osob.

Nad celým územím neustále po oba dny kroužilo letadlo, aby hluk motorů přehlušil střelbu, a většina obyvatel Kyjeva si zpočátku myslela, že Židé byli deportováni. Malá část vrahů se údajně potýkala s psychickými problémy především kvůli zabíjení žen, starých lidí a dětí. Část velení ale spíše kritizovala zbytečnou ztrátu munice při takovém druhu poprav a tyto úvahy nakonec vedly ke vzniku plynových komor.

Vinnycja

V tomto ukrajinském městě jednotky Einsatzgruppen společně s ukrajinskými přisluhovači povraždily 28.000 převážně místních Židů. Dva roky nato vyšlo najevo, že v témže městě provedly masovou popravu Ukrajinců v letech 1937 a 1938 též sovětské jednotky tajné policie.

Rumbula

V lese Rumbula nedaleko lotyšské metropole Riga nacisté vyvraždili ve dnech 30. listopadu a 8. prosince 25.000 Židů. Asi 24.000 obětí byli Židé z rižského ghetta, zbytek tvořili němečtí Židé. Masakr byl proveden příslušníky Einsatzgruppen s pomocí lotyšských pomocných jednotek.

Oděsa

Černomořské přístavní město Oděsa se stalo svědkem hromadné vraždy Židů po atentátu na rumunské vojenské velitelství (Rumuni město obsadili společně s Němci v říjnu 1941). Koncem října bylo 19.000 Židů nahnáno na náměstí, kde je rumunští vojáci postříleli a následně těla spálili. Dalších 20.000 Židů bylo deportováno do vesnice Dalnik, kde byli zavražděni.

Kamenec Podolskij

Do starobylého města ležícího na západní Ukrajině nacisté deportovali část maďarských Židů. Ve dnech 27. a 28. srpna 1941 příslušníci jednotek Einsatzgruppen zastřelili 23.600 Židů, 14. až 18.000 pocházelo z Maďarska, zbytek tvořili místní Židé.

Drobickij Jar

Poté, co v říjnu 1941 německé jednotky obsadily Charkov, zřídili ve městě židovské ghetto. Toho, kdo nezemřel v ghettu na následky hladu a mrazu, čekal konec v nedaleké rokli Drobickij Jar, kde nacisté postříleli v prosinci na 16.000 Židů. Oběťmi masakrů, která začaly počátkem prosince se stali i Rusové, Ukrajinci nebo Arméni.

Terezín

V říjnu 1941 zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozhodl krátce po svém nástupu do Prahy o zřízení sběrného tábora pro protektorátní Židy v Terezíně a 16. února 1942 se začalo hrůzné poslání Terezína naplňovat naplno. Městská obec Terezín byla úředně rozpuštěna a stala se uzavřeným židovským sídlištěm. Židovským ghettem v Terezíně prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo.

Vstupte do diskuze (34)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nepodceňujte význam armády. Které země jsou vítězové bojišť?

20.09.2017 16:49 Velikost, ale hlavně síla armády hrála v minulosti i dnes velkou roli. Země může být sebevíc…

Kojení má výhody i pro matku. Odborníci chtějí regulaci reklamy na dětskou…

20.09.2017 14:12 Praha - Kojení má výhody nejen pro dítě i matku. Chrání před rakovinou prsu nebo infarktem. V Česku…

Čínská zeď není jediná. Největší náboženskou stavbu světa viditelnou z…

20.09.2017 09:00 Nejrozlehlejší náboženská stavba na světě Angkor Vat okouzluje své návštěvníky již řadu staletí.…

Sníte o vyšším platu? Štěstí vám to nepřinese. Na to je třeba něco jiného

19.09.2017 17:15 Aktualizováno Vědci se rozhodli zjistit, co u lidí ovlivňuje pocit pohody a spokojenosti. Je to kvalitní spánek,…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější

reklama
reklama