Darwinova teorie má vážné trhliny: Vědcům se přímo před očima vyvinul nový druh ptáka

Londýn/Galapágy - Další kreacionistický mýtus vzal za své. Na Zemi se totiž objevil nový druh opeřence, a to přímo před očima biologů. Stalo se to navíc mnohem rychleji, než by kdo očekával. Včetně samotného Charlese Darwina, který výzkumu na Galapágách, kde se nový druh ptáka objevil, věnoval podstatnou část života. O významném objevu informoval žurnál ILF Science.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Darwin, Charles

Rozmanitost Galapágských ostrovů měla svého času na svědomí to, že se v oblasti vyvinulo několik druhů pěnkav s odlišnými zobáky a velikostí těla, aby využily dostupné zdroje potravy v místě, kde žily. Charles Darwin, který pěnkavy (mimo jiné) na Galapágách studoval, pochyboval, že by se tato evoluce odehrávala nějak převratně rychle, aby ji člověk za doby svého života dokázal pozorovat.

"Nevidíme nic z těch pomalých a postupných změn, dokud ruka času neoznačí uplynutí dlouhé doby, a potom je náš pohled do minulých geologických věků tak neúplný, že jsme schopní poznat jen to, že formy života jsou nyní odlišné od těch, které existovaly dříve," napsal Darwin ve své knize O původu druhů. Dnes už víme, že neměl úplně pravdu.

Bakterie se sice opravdu vyvíjejí tak rychle, že mikrobiologové mohou pozorovat změny v relativně krátkých časových intervalech, ale zoologové, které zajímají obratlovci, tak šťastní zpravidla nebývají.

Když tedy pozorovatelé pěnkav doktoři Peter a Rosemary Grantovi zaměřili svoje bádání na Daphne Major, jeden z ostrovů na Galapágách, a učinili objev nového druhu, zprvu se zdráhali tvrdit, že šlo o něco tak speciálního.

Jiní vědci byli ve svých tvrzeních odvážnější a domnívali se, že manželé Grantovi popsali skutečně nový druh. Ti na to reagovali dopisem, v němž popsali jako "velmi nepravděpodobné" to, že by se v jedné generaci vyvinula z jediného druhu nová samostatná populace.

Výzkum prováděli manželé už do roku 1981 a původně se skutečně zdálo, že se jedná o jakýsi hybrid pěnkav z vedlejšího ostrova, nakonec ale vědci dospěli k závěru, že se jedná o nový, dosud nepopsaný druh. 

Vše se odehrálo nejspíš díky pěnkavě, která se omylem na ostrov Daphne Major zatoulala. Samec zaujal místní samice a z jejich pohlavních buněk vznikl nový druh s velmi zvláštně tvarovaným zobákem. Tím mohly nově narozené pěnkavy zpracovávat mnohem rozmanitější potravu než jejich předchůdci.

Profesor Leif Andersson z univerzity v Uppsale říká, že Grantovi našli v tomto novém jedinci čtvrtý druh pěnkavy na ostrově Daphne Major. Až později se ale ukázalo, že rodová linie čtvrtého druhu je velmi krátká a obsahuje pouze dvě generace. To je něco unikátního - jen pár let stačilo k tomu, aby se vyvinul nový druh.

Dnes už žije na ostrově Daphne Major šestá generace těchto ptáčků. Druh se zatím rozšířil na celkových 23 členů. Vědci tak i nadále mohou pozorovat, jak se jim nový druh vyvíjí před očima. 

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zdrcující kritika Koránu? Před "larvou mohametskou" varoval vůdce povstání…

17.12.2017 22:14 Aktualizováno Jak viděl náboženství islámu šlechtic Václav Budovec z Budova - člen Jednoty Bratrské, významný…

VIDEO: Jaký byl rok 2017? Nejlepší snímky posledních 12 měsíců

17.12.2017 17:48 Aktualizováno San Mateo - Americká firma GoPro, která se specializuje na výrobu kamer s vysokým rozlišením,…

Slavily se 20. května a v Evropě byly zakázány. Co jste nevěděli o…

17.12.2017 14:42 Aktualizováno Štědrý den už je za dveřmi. Den, kdy po staletí slavíme narození Ježíše Krista, sedíme u jídla,…

Bez cukroví nejsou Vánoce aneb jaká je historie vánočního pečení?

17.12.2017 12:31 Pečení cukroví dnes patří k oblíbeným vánočním zvykům. Ten má původ v pohanských tradicích…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější

reklama
reklama